Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa
Stříbrská, Šárka ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Nyklová, Blanka (oponent)
Tato kvalitativní práce se zabývá dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategií biografického řešení největší globální hrozby současného světa - klimatické krize. V práci se soustředím na způsoby internalizace a akcentace klimatické krize v konkrétních reproduktivních volbách vybraných informátorů a vycházím z dat vytvořených během polostrukturovaných rozhovorů s 12 informátory různých národností, které rozděluji do dvou kategorií. Pro první z nich, kinovátory, představuje dobrovolná bezdětnost způsob vymanění se z genealogického pohledu na lidské příbuzenství, jímž se, podobně jako Donna J. Haraway (2016), snaží smazat hranici mezi lidským a ne-lidským světěm. Tito informátoři zažívají pocity hlubokého environmentálního žalu (Kevorkian, 2004) pramenící z vyznávaných hodnot antispeciesismu a na příčiny klimatické krize nahlížejí optikou antropocentrismu a na něj navázaných problémů, jako je přelidnění a jeho různá pojetí (viz např. Ehrlich, 1986 ve srov. s Haraway, 2016) či konzumerismus (Bell, 2004). Dobrovolná bezdětnost je pro kinovátory primárně přijetím individuální odpovědnosti za mitigaci klimatické krize a prostředkem k zachování vlastní vnitřní integrity. Environmentální antinatalisté vnímají dobrovolnou bezdětnost jako způsob adaptace na klimatickou krizi. Při svém...
Seznamování mladých lidí pomocí sociálních sítí
Lučan, Ondřej ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V závislosti na technologickém vývoji a charakteru doby, vyznačujícím se rychlostí, individualismem a křehkostí vazeb, došlo zejména mezi mladými lidmi k rozvoji navazování vztahů pomocí internetových sociálních sítí. Seznamování se již nekoncentruje pouze na specializované servery (Tinder, Badoo), ale vzhledem k rozmanitosti funkcí a množství uživatelů dochází k propojování i na běžných sítích typu Facebook nebo Instagram. Ve virtuálním prostoru však existuje riziko v odlišnostech online a offline sebeprezentace. Jedinci zde mají tendenci zvýrazňovat silné stránky, a naopak skrývat své slabiny. Vzhledem k heterogenitě společnosti navíc do prostředí vstupují lidé s odlišnými očekávanými benefity, které se odráží ve způsobu komunikace. Výzkum dané problematiky je prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s uživateli sociálních sítí ve věku mezi 20 a 30 lety. Tito lidé těží zejména z možnosti snadného výběru partnera v širokém spektru odlišných profilů bez podmínky geografické blízkosti. Za největší slabinu online seznamování považují výskyt jedinců s neodpovídající virtuální prezentací své identity. Nabytí mylného dojmu a následné odhalení fyzických i morálních odlišností může způsobit nejen zklamání, ale i nepříjemné zážitky při offline interakci. Pro předejití těmto situacím uživatelé...
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.